Zde naleznete souhrn praktických návodů na řešení některých vašich problémů prostřednictvím našeho úřadu. Dozvíte se v nich kam zajít, co si vzít s sebou, na koho se obrátit. Tématicky rozdělené situace v menu níže obsahují body, ve kterých najdete postup řešení.

Jak řešit ostatní životní situace se můžete dozvědět na Portálu veřejné správy.

Kácení dřevin

Ochrana dřevin rostoucích mimo les

Všechny dřeviny (stromy, keře, dřevité liány) rostoucí mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále je zákon), chráněny před poškozováním a ničením bez ohledu na jejich druh a původ. Poškozováním dřevin je míněn zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně vede k jejich odumření.

Péče o dřeviny je povinností vlastníků, přičemž vlastníkem dřeviny je vlastník pozemku, na kterém dřevina roste.

Obecně je ke kácení dřevin třeba povolení obecního úřadu vydávaného formou rozhodnutí. Zákon také stanovuje výjimky, kdy povolení není třeba. Ministerstvo životního prostředí stanovilo, velikost, případně jinou charakteristiku dřevin, pro jejichž kácení není povolení třeba.

Kácení dřevin nelze podle zákona nařídit, výjimku však představují případy nakažení dřevin epidemickými chorobami.

Velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení

Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku nebo stromořadí, se nevyžaduje:

a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí

b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2

c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin

d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň

Žádost o povolení kácení dřevin musí obsahovat

a) označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres

b) doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku

c) specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména druhy, popřípadě rody dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru kácené plochy s uvedením druhového, popřípadě rodového zastoupení dřevin

d) zdůvodnění žádosti

e) podpis žadatele nebo uznaný elektronický podpis

Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu.

Ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí je nezbytné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Toto závazné stanovisko vydává orgán ochrany přírody příslušný k povolení kácení dřevin. Povolení kácení dřevin, včetně uložení přiměřené náhradní výsadby, je-li v závazném stanovisku orgánu ochrany přírody stanovena, vydává stavební úřad a je součástí výrokové části rozhodnutí v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním
a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Odstavce 1 až 5 a § 9 se použijí pro kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v řízeních podle věty první obdobně.

Dle Metodického pokynu odboru obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí k aplikaci uvedeného ustanovení upravujícího povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody z července-srpen 2014 vyplývá, že Podléhá-li záměr (stavba) podle stavebního zákona posuzování v územním i stavebním řízení a je-li k jeho realizaci nezbytné kácení dřevin vyžadující povolení orgánu ochrany přírody podle § 8 odst. 1 zákona, může orgán ochrany přírody toto povolení vydat až v momentě, kdy je dán závažný důvod pro pokácení dřevin spočívající v plánované výstavbě. Podle aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu může být závažný důvod pro pokácení dřevin v plánované výstavbě dán teprve v okamžiku, kdy nabude právní moci územní rozhodnutí o umístění stavby, v němž se jednoznačně vymezí rozsah a situování stavby, a bude tak poprvé najisto postaveno, které dřeviny by při realizaci stavby musely být pokáceny.