K významné změně došlo ve druhé polovině 13. století, kdy se stal pánem zdejšího kraje olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka, který za věrné služby získal od krále rozsáhlý pozemkový majetek na severovýchodní Moravě.

Rozsáhlé lesní plochy nepřinášely v tehdejší době takřka žádný užitek. Jediná cesta, jak hospodářsky využít lesní bohatství, vedla k osidlování lesa robotným lidem. Nastala horečná kolonizační činnost, při které byly do pohraničních oblastí zváni osadníci, aby zde zakládali nové vesnice a města.

Přicházeli pod vedením tzv. lokátorů, kteří jim v lese vyměřili potřebné lány. Jejich úkolem bylo vymýtit určený kus lesa, postavit zde obydlí a začít hospodařit. Po uplynutí určité doby začali odvádět majiteli půdy peněžní nebo naturální dávky.